Odhodlání ke změně

Daly jste si novoroční předsevzetí? Stále ještě ho držíte nebo už jste to vzdaly? Údajně jen 8% lidí, kteří mají novoroční předsevzetí ho opravdu dodrží a jejich změna je dlouhodobá. Jak to udělat, abyste patřily mezi ně? Odpověď snad najdete v tomto článku.

Nový rok většina lidí vnímá jako nový začátek. Čistý list nového roku láká ke změnám. Máme pocit, že to „špatné“ necháváme v uplynulém roce a odteď už to bude jiné… Přesto je nutno říci, že není třeba začínat se změnami jen na nový rok. Když cítíte impuls ke změně, můžete ji udělat kdykoliv.

Když se někdo 31.12. rozhodne, že je třeba dát si novoroční předsevzetí zkrátka jen proto, že začne nový rok, myslím si, že příliš vysoké šance na úspěch nemá. Vrhnout se do zásadnějších změn po hlavě nevidím jako smysluplné.

Myslím, že je lepší si o svém předsevzetí nejdřív trochu popřemýšlet a udělat si v některých věcech jasno. Když nepodceníte přípravu, věřím, že dokážete dosáhnout všeho, co si přejete.

Pojďme se podívat na důležité body, které je fajn si ujasnit předem. 

1. Reálný cíl + odměna

Dejte si cíl, který opravdu můžete dosáhnout. Např. když se začnete učit hrát na kytaru ve 30 letech, těžko můžete očekávat, že jednou vyprodáte koncertní sál. Ale určitě je reálné zazpívat a zahrát pro kamarády u táborového ohně.

Váš cíl by měl být konkrétní a ideálně i změřitelný a časově vymezený, abyste si v určité chvíli mohly říct: “Teď jsem to dokázala.” Říct si: “Začnu běhat.” zní určitě jinak než “Dokážu uběhnout 10 km do konce dubna.”

Pokud je váš sen uběhnout maraton, je to hodně velké sousto. A když se vám váš cíl bude zdát stále v nedohlednu, může to být demotivující. Proto je dobré si „naporcovat slona“ – tedy rozdělit si svůj sen na menší části. Např. uběhnu 10 km. Ve chvíli, kdy tohoto cíle dosáhnete, dáte si za cíl uběhnout 20 km a tak se postupně můžete propracovat až k celému maratonu.

Jakmile se vám podaří i malý krok na vaší cestě ke změně, je třeba ho vzít řádně na vědomí. Úspěch byste měly oslavit. Ne nad ním mávnout rukou a pokládat ho za samozřejmost. Jak to oslavíte? Co si dopřejete? Naplánujte si to už dopředu, ať se máte na co těšit.

2. Motivace

Jaký je váš důvod ke změně? Proč po ní toužíte? Např. určitě bude vaše motivace rozdílná, když budete hubnout proto, že vám někdo na ulici řekl, že máte velký zadek, nebo proto, že vám doktor řekl, že pokud nezhubnete, budete muset na operaci kolene.

To, co chcete dosáhnout, musí být vaše naprostá priorita. Vy samy musíte být přesvědčené o tom, že o to stojíte, je to pro vás důležité a jste ochotné pro to něco udělat, i když to bude nepříjemné, bude to vyžadovat odvahu, překonání se nebo nepochopení od okolí. Jste natolik odhodlané ke změně, že si jí obhájíte před okolím, které se vás bude snažit od změny odradit?

Pokud se rozhodnete, že přestanete jíst maso, protože ho nejí většina kamarádů, nebo je to zrovna módní hit, asi to moc dlouho nevydržíte. Dokud vám nezačne dávat smysl záchrana zvířátek nebo nebudete přesvědčení o škodlivosti masa pro vaše zdraví, nebudete dostatečně motivovaní se masa vzdát.

Tyto první dva body považuji za naprosto nejdůležitější a doporučuji napsat si je na papír a mít ho po ruce, kdykoliv přijdou myšlenky, že to vzdáte. Představte si, jak se budete cítit, až dosáhnete změny. Co bude jinak? Jak se budete cítit? Co vám to přinese? Napište si to.

3. Informace

Ze dne na den něco změnit bývá těžké a někdy možná ani nevíme jak. Proto je skvělé vyhledat si informace dopředu.

Když se rozhodnu přestat jíst cukr, určitě si koupím kuchařku, podle které budu moci vařit. Najdu si restaurace a kavárny, které nabízejí jídla, která si budu moci dát. Najdu si bloggerku, která už několik let cukr nejí a sdílí své zkušenosti a tipy. Pročtu si články, knihy nebo studie od odborníků na danou problematiku.

Zjistím si, jaké různé metody nebo pomůcky mohu využít. Např. bylinky, doplňky stravy, akupunktura atd.

4. Příprava

Kromě přípravy v podobě odhodlávání se ke změně, je dobré se připravit i prakticky. Např. když někdo chce začít běhat, měl by si koupit boty. Když někdo chce přestat jíst sladké, měl by všechny sladkosti, které by ho mohly lákat, vyhodit.

Připravit na změnu byste měly i své okolí, aby vaši blízcí nebyli zaskočeni, nebo vás dokonce ve vašem rozhodnutí nezviklávaly.

5. Podpora

Mít si s kým popovídat a sdílet své pocity a prožitky je skvělé a obzvlášť pro nás, ženy, důležité. Má to ale i svá úskalí.

Když si s kamarádkou řeknete, že začnete chodit cvičit, můžete si být vzájemně oporou. Donutí vás jít na lekci, i když se vám zrovna nechce. Jenže se to může otočit i na druhou stranu. Kamarádce se nechce, je nemocná, jde do divadla a vám se bez ní nechce, takže také cvičit nejdete… a po čase z celého společného plánu sejde.

Je proto důležité stanovit si svůj cíl každá sama za sebe. A potom víte, že i ve chvíli, kdy kamarádka nejde, tak vy si lekci ujít nenecháte.

Skvělé je také být součástí komunity, která má stejný zájem jako vy. Např. když začínáte běhat, můžete navštěvovat běžecké tréninky, kde se setkáte s lidmi, kteří řeší stejné otázky a problémy jako vy. Budou tam zkušenější, kteří vám poradí, nebo naopak někdo, komu poradíte vy.

V dnešní době můžete takovouto komunitu najít i online. Např. mnoho online kurzů nabízí facebookovou skupinu, kde se účastníci vzájemně podporují.

Mentor, kouč, trenér, poradce, terapeut, průvodce, učitel, zkrátka osoba, která vás může vést, která má zkušenosti, která se daným tématem dlouhodobě zabývá, může vaši cestu k vysněnému cíli výrazně zkrátit nebo určitě aspoň zpříjemnit.

6. Selhání

Nehoňte se za dokonalostí. Buďte k sobě laskavé. Nebičujte se za to, když jednou selžete. Jsme jen lidé a všichni děláme chyby. Jedno selhání nic neznamená, a tak pokud si dáte dortík, i když se snažíte hubnout, není to důvod to vzdát a ani to neznamená, že jste nemožná. 

Můžete si představit svou cestu ke změně jako cestu, po které kráčíte. A vaše selhání je jen jeden krok zpět, nebo malá odbočka, a každý další den můžete jít zase dopředu.

Moc vám držím palce, ať se vám daří plnit si svá přání, předsevzetí a cíle.