Příběh mého prstu aneb čekání za zázrak

Je to dva roky, co mě začal pobolívat prsteníček na pravé ruce. Nejdřív jsem si toho všimla, když jsem Eli pletla copánky. Prst byl takový tužší a nešel mi ohnout tak, aby podržel pramínek vlasů. Pak jsem začala ztuhlost cítit více po práci u počítače a nakonec jsem prst cítila úplně při každém pohybu rukou.

Vadilo mi to neustálé napětí a to, že jsem nedokázala ohnout prsteníček tak jako ostatní prsty. A to natolik, že jsem se rozhodla začít to řešit.

První zkušenost

Šla jsem k ortopedce, která mě poslala na rentgen, a poté konstatovala, že mám skákavý (lupavý) prst. Prst mi ani neskákal ani nelupal, což je u  této diagnózy typické, ale zkrátka jsem měla přetížené drobné šlachy prstu a poutko.

Měla jsem předepsané rehabilitace a ultrazvuk. Rehabilitaci jsem měla se dvěma fyzioterapeutkami (v rámci jednoho zařízení) a zajímavé bylo, že každá na to šla jinak.

Jedna mi odblokovala žebra a dávala mi cviky na lopatky. Se samotným prstem nedělala skoro vůbec nic.

Druhá mi prst masírovala horkým ručníkem, což bylo celkem příjemné, a prst se vždy aspoň na půl dne trochu povolil.

Nicméně po dokončení této rehabilitace jsem na tom nebyla o nic lépe než na začátku. Rozhodla jsem se tedy hledat řešení jinde.

Druhá zkušenost

Obrátila jsem se na známou fyzioterapeutku, která mi po vyšetření řekla, že si myslí, že je to artróza a že si mám prst a celé předloktí masírovat. To jsem sice nějakou dobu dělala, ale bylo to celkem nepříjemné a žádný efekt jsem neviděla.

Třetí zkušenost

Do třetice jsem navštívila známou terapeutku, která se věnuje Dornově metodě. Řekla mi, že má pocit, že se ruka dostala do křeče v pozici, jak jsem ji nepřirozeně držela, a zkrátka v ní zatuhla. Předloktí mi velmi bolestivě promasírovala a uvolnila a stejně tak masírovala důkladně celý prst.

A druhý den jsem najednou mohla prstem hýbat! Rozsah pohybu byl o dost větší než během uplynulého půl roku. A mírný tah jsem cítila, jen když jsem si pasivně prst úplně ohnula.

Občas jsem si prst, dlaň i předloktí masírovala a po pár týdnech jsem na svůj prst úplně zapomněla, protože bolest prostě zmizela a hybnost se plně obnovila.

Co jsem změnila?

Na počítači pracuji výhradně u stolu a vždy používám myš. Střídám vertikální myš a klasickou. Když mám období, kdy trávím více času u počítače, stane se, že opět ucítím lehké napětí v prstu. Na nic nečekám a masíruji si prst a také celé předloktí a celou paži uvolňuji a protahuji.

Na obrázku vidíte, jak byste u počítače pracovat neměly! Důležité je položit si předloktí na stůl – opřít si ho. Prostředníčky by měly vždy být v prodloužení předloktí. Pohyb do ohnutí za malíčkem (tzv. ulnární dukce) je pro zápěstí velmi zatěžující!

Co kdyby to nepomohlo?

Pak by můj další krok bylo to, že bych se naučila ovládat myš levou rukou.

Proč s vámi tento příběh sdílím?

Asi proto, abych vám dodala odvahu hledat a zkoušet… Každý fyzioterapeut je jiný, každý má svůj přístup a když vám nepomůže jeden, neznamená to, že jste ztracený případ a není vám pomoci. Najděte si někoho jiného. V dnešní době je nepřeberné množství různých terapeutů, masérů a trenérů a někdo z nich vám určitě dokáže pomoci na vaší cestě k uzdravení.

Často máme sklon k tomu čekat na zázrak. Čáry máry fuk… myslíme si, že za někým dojdeme a ten udělá kouzlo a najednou bude všechno v pořádku. Jenže tak to většinou nefunguje. Je to o přístupu k našemu vlastnímu tělu a vnímavosti. Je to o každodenních pohybech a návycích. Když děláte stále dokola jednu věc, tak i když je to maličkost, může vám způsobit potíže.

A naopak, pokud budete svému tělu každý den věnovat pozornosti a péči, dokážete mnoha problémům předejít.

Všímejte si, co se děje s vaším tělem. Když problém začnete řešit v počátku, dokážete se ho zbavit určitě rychleji a snáze, než když to necháte dojít dál.