Proč pečlivě vybírat sportovní kroužek pro děti?

S blížícím se začátkem školního roku asi všichni rodiče začínají řešit téma kroužků pro děti.

Jak vše seskládat dohromady, finančně nevykrvácet a nestat se otrokem přejíždění z místa na místo? Z hlavy se jen kouří: „Jaký vybrat vhodný sport? … Hlavně nejezdit moc daleko… Jak to bude pasovat do rozvrhu ve škole? A jak to skloubit s časem ostatních členů rodiny?“

Opravdu rébus, já vím. Ale stejně mi to nedá a ještě vám to rozhodování trochu zkomplikuji…😊

Kroužky nejsou jen výplň volného času pro vaše dítě, ale mohou zásadně ovlivnit jeho vývoj a budoucí směřování. Proto si myslím, že je důležité opravdu vědět, kam své dítě posíláte.

Jaký sport je vhodný pro vašeho potomka?

Těžko říct! Každý do výběru promítáme své vlastní ambice, touhy či zkušenosti z dětství. Myslím, že hlavní je to, aby dítě sport bavil a aby se na tréninky těšilo. Rodiče znají své dítě a vědí k čemu tíhne. Holčičku, která vypadá jako víla, asi těžko můžete přihlásit na judo. Nebo trvat např. na tom, že šest generací v jedné rodině hrálo basket, a tak ho musí hrát i generace sedmá, vyvolává jen zbytečný tlak na dítě. Pokud holčička touží po dráze baletky, nebude na basket chodit ráda a hvězdných výsledků svých předků těžko dosáhne.

Tip pro vás
Nerozhodujte za děti. Zeptejte se jich, co by je bavilo.

Řekla bych, že dříve než v době, kdy jde dítě do školy, není vhodné úzce se specializovat na jeden sport, obzvlášť pokud zatěžuje tělo jednostranně (např. tenis). Dítě by mělo mít dost pohybu, který ho rozvíjí všestranně. A myslím, že v předškolním věku na to stačí, když s rodiči chodí, jezdí na kole, běhá, skáče, leze apod. Pokud dítě chcete někam přihlásit, volila bych cvičení typu sokol…jsou to základy gymnastiky, běhání, různé opičí dráhy apod.

Tip pro vás
Děti kopírují to, co vidí u vás. Pokud žijete aktivně a hodně se hýbete, budou vaše děti pohyb milovat stejně jako vy.

Děti školního věku mají často tréninky dvakrát i vícekrát týdně. A já si říkám, není to moc? Opravdu je nutné se věnovat výhradně jednomu? Logicky pak nezbývá prostor na jiné zájmy, které dítě má. Jsem přesvědčená, že problém je v systému, v nastavení, které tady převládá. A to, že každý sport se dělá pro výkonnost. Trénuje se na zápasy, turnaje, závody… Téměř neexistuje možnost dělat sport jen tak pro radost. Ale pojďme od úvah dál k naší realitě…

Zásadní roli hraje trenér

V jakémkoliv sportu je důležité věnovat pozornost výběru trenéra.

Podstatné jsou nejen jeho schopnosti a znalosti, co se týče daného sportu, ale i znalosti těla a pohybu obecně. Trenér musí znát, jak probíhá vývoj dítěte a rozvoj jeho schopností, aby třeba po dětech nevyžadoval to, na co ještě jejich tělo či mozek nejsou zralé. Např. po tříletém dítěti nemůžete vyžadovat, aby skákalo po jedné noze, zatímco čtyřleté dítě už to zvládá bez problémů.

V mnoha sportovních oddílech je zvykem, že kdo ukončí aktivní závodní kariéru, začíná trénovat. Ano, zná prostředí svého klubu i sportu, má zkušenosti i svůj sport ovládá na určité úrovni. Přesto něco dělat a učit někoho jiného to dělat jsou dvě různé věci. Proto si myslím, že trenérská kvalifikace by měla být samozřejmostí pro všechny, kdo s dětmi pracují.

Tip pro vás
Zeptejte se, trenéra, jaké má zkušenosti a kvalifikaci.

Důležité je, jak je trénink sestavený. Musí mít vždy nějaké zahřátí, rozhýbání a na konci hodiny strečink, případně kompenzační cvičení. Pokud bude vaše dítě pravidelně přetěžované, ovlivní to, jak porostou jeho kosti a zformují se podle toho svaly. Přetížení se může projevit bolestmi kloubů nebo svalů nebo únavou. Někdy se zdánlivě nic neděje a až za pár let nebo v dospělosti se projeví problémy s pohybovým aparátem.

Příběh jednoho tenisty

Měla jsem kompenzační cvičení s nadějným mladým tenistou…tréninkem trávil převážnou část dne, ve škole měl individuální plán, očekávali od něj velké výsledky. A přesto…až do 16 let mu nikdo neřekl, že je potřeba se protahovat. Nikdo ho nenaučil, jak provádět strečink, protože to trenéři považovali za ztrátu času! Přece je potřeba každou minutu nákladného tréninku věnovat hře na síti, backhandu nebo bůhví čemu vlastně. Jeho svaly byly zkrácené, pomalu regeneroval, cítil se unavený. Střed těla neuměl zapojovat, přestože v posilovně trávil několik hodin každý týden. Po protažení celého těla a aktivaci středu těla, které jsem s ním prováděla, se vždy cítil skvěle a daleko lépe se mu pak hrálo. A stačilo jen pár lekcí, aby se sám naučil, jak se protáhnout a uvolnit celé tělo.

Pokud dítě začíná s novým pohybem, vytváří si stereotypy pohybu – vzorce, které se uloží do mozku. Kdykoliv bude dítě chtít zopakovat stejný pohyb, nahodí se program z mozku a bude to provedeno podle naučeného vzorce stále stejným způsobem. Je tedy velmi důležité mít stereotyp pohybu správný, protože přeučit se ho v pozdějším věku je velmi, velmi těžké. Pokud stereotyp, který se vaše dítě naučí, neodpovídá konstrukci a fungování našeho těla, mohou se začít objevovat bolesti svalů nebo kloubů, zranění apod.

Příběh druhého tenisty

Druhý mladý nadějný tenista, se kterým jsem cvičila, začal trpět bolestmi ramene. Trenéři si mysleli, že to je přetrénování. Jenže ani po odpočinku a klidovém režimu ho bolesti neopustily. Co nakonec odhalil fyzioterapeut? Zjistil, že bolest způsobuje jeho špatný pohybový stereotyp, kterým podává. Víte, co to znamená? Naučit se znovu a jinak pohyb, který léta trénuje a má ho zarytý pod kůží. Musel se své podání složitě přeučovat a samozřejmě jeho výkonnost šla dolů a s tím i jeho motivace obětovat vše sportu.

Tip pro vás
Na začátku školního roku mnoho kroužků nabízí ukázkové hodiny, hodiny na zkoušku a hodiny, kde mohou být přítomní rodiče. Určitě doporučuji tyto lekce využít.

Neméně podstatný je i psychologický aspekt. Je vám trenér sympatický, vypadá spolehlivě, zodpovědně, má autoritu u dětí? Jak se chová? Jak děti motivuje a učí? Podporuje spolupráci nebo soupeření? Je hodina plná pohody, nebo křiku? Trenér se často stává se vzorem, ideálem dětí, a tak neopomíjejte ani lidskou stránku trenéra.

Tip pro vás
Všímejte si, jak dítě o kroužku a trenérovi mluví, jestli se tam těší, nebo se mu tam nikdy nechce. Není dítě po tréninku příliš unavené? Nestěžuje si, že ho něco bolí? Pokud se vám cokoliv nezdá, řešte tu situaci. Nelitujte vydaných peněz a dejte na své pocity.

Na závěr se s vámi podělím o to, jak tedy vybírám kroužky pro své děti já. Není to nějaké moc komplikované? Vlastně ne… Mám tu výhodu, že se ve světě sportu pohybuji a posílám své děti k lidem, které znám. Spoléhám hodně na své pocity a také sleduji, s jakou chutí se děti aktivity účastní. Dám na doporučení a rady známých a kamarádek. A stoprocentně jsem si jistá, že je má dcera šťastná na tanečcích…protože mě téměř denně doma trénuje a hraje si na lektorku Anetku.:-)

Užijte si ještě léto a načerpejte síly, ať v září v pohodě vyberete to nejlepší pro svá zlatíčka. Držím vám palce!

 

 

Alena Palasová
Jsem instruktorka pilates a jogy. Díky mým více než desetiletým zkušenostem se zdravým pohybem učím lidi vnímat své tělo a správně ho používat. S radostí je tak zbavuji nejen bolestí zad či kloubů. Mé klientky odcházejí z lekcí usměvavé a uvolněné, nabité energií a se zdravým sebevědomím. Více si o mě můžete přečíst zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.