Nestačím se divit, kolik lidí dnes běhá! Naprosto slepě se vrhají na běhání jen proto, že je to zrovna v módě. Žasnu, kolik se koná různých běhů, maratonů a půl maratonů! Stala se z toho společenská záležitost a kdo se neúčastní, jako by nebyl.
Ano, běhání je velká móda a má spoustu výhod:
Celé dětství jsem měla k běhu naprostý odpor, protože mě po pár metrech klusu začalo píchat v boku. V dospělosti jsem to párkrát zkusila…a mile sama sebe překvapila. Píchání v boku se neobjevilo a dokonce jsem opravdu oběhla celý rybník Nicméně nikdy mě to vlastně nelákalo a nebyla vhodná příležitost, kam, s kým a kdy jít běhat. Proto jsem vlně běhu nepropadla a snad se proto s určitým nadhledem mohu nad běháním zamyslet…
Vezměme si stokilového Pepíka, který dvacet let sedí na zadku – doma, v práci, v autě…a pak novoroční předsevzetí: „Budu běhat a zhubnu 20 kg.“
Milý Pepík si stáhne appku, aby měl přesně změřenou trasu a čas a spálené kalorie, a mohl své běžecké úspěchy sdílet na FB. Pokud je opravdu odhodlaný, investuje i nějakou tu kačku do značkových bot a speciálního běžeckého oblečku. Pak tedy dojde na běh samotný. Zjistí, že to není tak strašné, takže začne běhat pravidelně. Možná ho to i začne bavit, zvlášť poté co zaznamená provní úbytky na váze.
Jenže cca po 3 měsících ho začnou bolet kolena, případně kotníky, třísla nebo krční páteř. „Ale co, jsem chlap, něco vydržím“ řekne si a i přes bolesti všeho možného bude běhat dál. Jenže časem se bolesti stanou nesnesitelnými a doktor mu velmi překvapivě oznámí, že má např. pokročilou artrózu. „Kde jsem k tomu mohl přijít???“ podiví se Pepík. A odpověď je více než jasná…
Každé kilo nadváhy nadměrně zatěžuje pohybový aparát! A to i v běžném životě, natožpak při běhu. Neuvěřitelně trpí klouby, vazy i šlachy, zvlášť při běhu po betonu. A myslíte, že někoho napadne se před během i po běhu protáhnout? Asi ne, protože nejspíš neví jak.
Ani osmdesátikilová Maruš s bolavými zády, která stojí celé dny v práci, doma stojí u plotny a pak si sedne k televizi, není adeptem na běžce roku. Problémy se zády si pravděpodobně běháním zhorší.
Ani Jitka s haluxy, ani Vojta s plochou nohou, ani Mirka se zablokovaným SI skloubením, ani Petr s hyperkyfózou, ani mnoho dalších by se bezhlavě neměli poustět do běhání! Ono se to neprojeví hned, ale jak říká přísloví „stokrát nic umořilo osla“ a za nějaký ten pátek se to všechno nasčítá.
Chodit, chodit rychle, chodit s hůlkami, chodit jakkoliv… Začněte chůzí, protahujte se, zlepšujte své držení těla, kontrolujte své pohyby, naučte se vnímat své tělo. K tomu Vám pomůže můj ebook! K běhu se tak můžete propracovat postupně. A pokud opravdu toužíte stát se běžcem hned teď, zapište se do kurzu běhání! Naučíte se správnou techniku a stretching se zkušeným instruktorem.
Ano, slyším kritické připomínky…vždyť běh je naprosto základní lidský pohyb! Jenže nám se sedavým způsobem života už není vlastní! Neumíme běhat automaticky, instinktivně, protože už dávno nejsme lovci a před nepřítelem neutíkáme.