Co mě naučila má jógová výzva?

Léto je za námi, nový školní rok se rozbíhá a je na čase se ohlédnout za mou letní jógovou výzvou. Přinesla mi, kromě radosti z pohybu, spoustu zajímavých poznatků a také potvrzení některých mých myšlenek. Jak bych to vše shrnula?

Nedodržela jsem jí! Našlo se pár dní, kdy jsem prostě příležitost ke cvičení nenašla. (Ale zase na druhou stranu bylo několik dní, kdy jsem cvičila velmi intenzivně.) Ani jednou to nebylo proto, že bych si říkala: „Dneska se mi nechce!“. Překvapila jsem sama sebe, že jsem opravdu nehledala výmluvy. Spíš mi bylo líto, když mi to některý den nevyšlo.

Zkusila jsem, jaké to je cvičit v absolutním klidu i mezi pobíhajícími dětmi. A ta kvalita cvičení se prostě nedá srovnat. Už jsem o tom psala v jednom z dřívějších článků, přečíst si ho můžete zde. O vnímání dechu a přesném provedení pozic nemůže být vůbec řeč, když hlídáte jedno dítě, aby nejedlo písek, a druhé, aby nevyskočilo z trampolíny. Na druhou stranu, pokud si mám vybrat, jestli cvičit chvilku s dětmi nebo vůbec necvičit, tak jsem pro cvičení s dětmi.:-)

Cvičila jsem v absolutní tmě. Je to vcelku zvláštní pocit, když není rozdíl mezi tím, jestli oči otevřete nebo zavřete. Připadala jsem si tak nějak ztracená v prostoru, kde jediným záchytným bodem jsou okraje podložky. Najednou jsem své tělo vnímala daleko intenzivněji a zároveň jsem si připadala nemotorná, neohrabaná.

Cvičila jsem sama i s někým druhým.

Cvičila jsem podle videí, na skupinové lekci i sama.

Cvičila jsem v úplně všechny denní doby.

Cvičila jsem pět minut i hodinu. A i těch pět minut stačí, abych se začala cítit daleko lépe. I po velmi krátkém cvičení jsem se cítila příjemně protažená a narovnaná a hlavně plná energie.

Ptáte se na výsledky? Dosáhla jsem svých cílů? (Zmiňovala jsem je v článku, který najdete zde.)

Kyčle mám trošku pohyblivější, než jsem měla, i celkově se cítím obratnější.

Jakmile si zacvičím, je pryč napětí v zádech.

Mé břicho…je ploché ve dnech, kdy cvičím. Jakmile pár dní cvičení vynechám, začínám si opět připadat jak ve třetím měsíci těhotenství. Prostě opět platí, že bez práce nejsou koláče… Skvělá zpráva pro maminky je, že cvičením se opravdu dá zlepšit velikost břicha i po dvou těhotenstvích. Nemusíte se už navždy navlíkat do jednodílných plavek!:-)

Na hlavě nestojím. V průběhu léta mě zarazila otázka mého partnera: „A proč to prosimtě chceš umět?!“ Těžko říct… „No, protože prostě dokud to neudělám, nebudu dost dobrý instruktor jógy!“, našeptává hlásek kdesi v mé hlavě, přestože jiný hlásek říká, že to je blbost… A zatímco se hlásky dohadují zkouším to stále znovu, až jsem si při (prozatím) posledním pokusu zablokovala krk. A proč? Tentokrát si odpovím sama hned. Ahimsá – Jedna ze zásad jógy, znamená nenásilí. Nepáchej násilí na druhých ani sám na sobě. A snažit se o stoj na hlavě, když mám už delší dobu problém s ramenem, je násilné dost. Jen jsem na to jaksi pozapomněla při honbě za výsledkem.:-)

Co z toho všeho pro mě (a třeba i pro Vás) vyplývá? Že dát si jakoukoliv výzvu, je skvělá věc, která posílí vaši vůli. Možná překvapíte sami sebe a možná Vám přinese něco, co jste ani nečekali. A až si nějakou výzvu dáte, nezapomeňte si napsat, co od ní čekáte a pak průběžně si zapisovat, co se Vám honí hlavou. Až dojdete nakonec své výzvy, možná se nestačíte divit, co jste dokázali!

Držím Vám palce, ať už je Vaše výzva jakákoliv! A když budete mít chuť, podělte se se mnou o tu svou!