Fisherman´s trail a blackout

Když mi má milá sestra řekla, že jede s kamarádkami na Fisherman´s trail do Portugalska a jestli se nechci přidat, věděla jsem, že tomu se nedá odolat. Je to už přes 20 let, kdy jsem byla ve Španělsku a ušla asi 100 km ze Svatojakubské cesty a od té doby vím, že jít a jít a jít je můj sen, na který jednou dojde.

Fisherman´s trail neboli Rybářská stezka vede po pobřeží Portugalska a celkem má více než 200km. Je to stezka bezpečná, dobře značená a přístupná všem, protože na ní není žádné velké převýšení a jednotlivé etapy jsou dlouhé kolem 20 km. Tak jsou totiž od sebe vzdálená městečka, kde můžete přespat. Dokonce si můžete objednat i převoz zavazadel a jít opravdu nalehko.

Jediná náročnější věc, která vás na cestě čeká je písek. Některé úseky se jdou v písku, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. Určitě je ale dobré pořídit si návleky na boty, abyste nemusely vysypávat písek z bot na každém kilometru. Je určitě potřeba vzít si dost vody na celý den, protože ne vždy je po ruce vesnička s kavárnou nebo obchodem, kde doplníte zásoby.

Cesta ubíhá sama a vy jen jdete a kocháte se výhledem na oceán neuvěřitelně modré barvy, vlny, skály, malé plážičky, čápy a racky a posloucháte vlny, jak narážejí do kamenů a skal. Ano, fouká tu téměř neustále, ale čelenku přes uši jsem potřebovala jen jeden den, kdy bylo celkově chladněji. Jinak byl vítr vlastně příjemné osvěžení.

Já jsem stezku absolvovala v dubnu, což navíc znamenalo nádherné rozkvetlé květiny i keře, které vydávaly omamnou vůni. Každý den se krajina i cesta trošku mění a nudit se tu určitě nebudete. A jestli tam byly davy lidí? Nebyly! Potkávali jsme dvojice a menší skupinky lidí, nebylo tu liduprázdno, ale na to, že to byla sezóna, kdy chodí tuto stezku nejvíc lidí, tu opravdu přelidněno nebylo.

Šli jsme úsek z Porto Covo do Aljezur, cca 100km a měli jsme na to 5 dní. Jednotlivé části byly Porto Covo – Milfuentes, Milfuentes – Almograve, Almograve – Zambueira de Mar, Zambueira de Mar – Odeceixe, Odeceixe – Aljezur. Dá se jít ale i v protisměru. Dále pak stezka pokračuje ještě více na jih a dojde až do Lagosu.

Už po prvním dnu jsem vypnula. Neřešila jsem, co bylo, co bude a všechny problémy a myšlenky, které mi kroužívají hlavou celý den, zůstaly doma nebo někde cestou. Je krásné dostat se do stavu, kdy jen jdete a nic neřešíte. Užíváte si vše, co vidíte kolem sebe, a trápí vás jen to, co budete jíst a kde budete spát, a to je asi tak všechno. Ano, ten jogínský profláklý stav „tady a teď„. Byla jsem tak plná dojmů, že jsem neměla chuť cokoliv číst, obsah sociálních sítí mě nezajímal a ani hudbu jsem neposlouchala. Krásné zpomalení.

Byla jsem velmi překvapená, že mě nebolely nohy. Po ránu jsem trochu cítila kyčle, ale když jsem opět vyrazila, bylo to v pořádku. A bylo to tím, že se šlo krajinou, po měkkém povrchu. Každý večer jsem se protáhla a cítila jsem se opravdu dobře, přestože nejsem nijak trénovaná na dlouhé pochody. (Pokud toužíte naučit se efektivně protahovat, připravila jsem pro vás 11 minutovou lekci, nebo dokonce celý kurz.)

No a tady idylka mého povídání končí… Bohužel v pondělí, když jsme měli odlétat, přišel blackout. Asi tak pět minut po příchodu na letiště se všude zhaslo a nikdo nevěděl, co se děje. Nicméně kontroly fungovaly stále stejně, i když v šeru. A tak jsme dostali až ke gatu a stále doufali, že o nic nejde a odletíme, což se ale nestalo…

Na letišti fungují záložní zdroje, a proto jsme měli výhodu, že fungovaly záchody, tekla voda a za hotové jsme si mohli koupit vodu a jídlo.

Výpadek trval cca 10 hodin a emoce byly velmi silné… stres, strach, když nevíte, co se děje, nebo když ztratíte spojení, zoufalství, když vám nikdo nic neřekne, vztek, že je otevřená jen jedna přepážka a k ní stojí fronta 100 lidí, bezmoc, když dostanete letenku až za 3 dny a to už máte být někde úplně jinde.

Ale ano, vlastně jsme měli štěstí… hlavně proto, že nás bylo víc a když jsme se smířili s nocováním na letišti, užili jsme si dost legrace.

Tak toto jsou moje dojmy z posledních dní… A co si z toho můžu vzít za ponaučení?

• vždy mít u sebe vodu, něco k jídlu a hotovost
• vytisknout si všechny dokumenty včetně letenky, pro případ, že vám nebude fungovat mobil nebo si ho nebudete mít kde dobít
• nenechat se odbýt, být aktivní a na nic nečekat
• sjednat si dobré pojištění

Tak hodně štěstí na vašich cestách!