Co jedí vaše děti?

Od doby, kdy jsem začala cvičit pilates mě v létě na koupalištích baví (víc než kdy dřív) pozorovat lidi v plavkách. Skvěle se tak totiž dá sledovat držení těla různých lidí, způsob chůze a zkrátka to, že každý jsme jiný. Loni v létě (ano, článek mám rozepsaný už opravu dlouho…) mě ale ještě víc do očí uhodila jiná věc. A to, kolik dětí má nadváhu nebo je vyloženě obézních.

Možná, že já až příliš řeším to, co máme doma na talíři. Neustále se potýkám s vnitřním dilematem, kdy chci, aby moje děti jedly zdravě, ale zároveň je nechci vyčleňovat z kolektivu. Jak najít tu správnou míru? Víte, nechci být neustále přísným policajtem, který zakazuje to, na čem si pochutnávají jiné děti, ale někdy mi opravdu zůstává rozum stát…

Myslíte, že je normální, aby sedmileté dítě denně pilo ochucené nealkoholické pivo? Je ok dát dítěti k svačině tabulku čokolády? Je správné, aby si dítě zvyklo na to, že každý den dostane po obědě bonbon? Podle mě ne.

Nechci vůbec moralizovat. Moje děti jedí sladké jogurty, v hotelech zásadně snídají párky, pijí sladké džusíky a bonbónů i čokolády jedí víc, než bych si přála. Ale na druhou stranu od mala jsou také zvyklé, že zelenina je součástí jídla, že k svačině se nejí jen koláčky, ale také ovoce. U jídla sedíme, nejíme ve spěchu a po večeři už nejíme nic.

Proč vůbec řešit stravu dětí a omezovat příjem cukru? 

Našla jsem 4 hlavní důvody, proč mi to není jedno… A vlastně mě překvapuje, že mnoho rodičů to vůbec neřeší, když přece všichni chceme pro naše malé miláčky to nejlepší.

1. nadváha / obezita

Ano, je spousta dětí, které jsou samá ruka samá noha a ať jedí cokoliv, tak to na jejich váhu nemá velký vliv.

2. zkažené zuby

Zde asi není co dodávat. Čím déle má dítě něco sladkého v puse, tím více jsou působení cukru vystaveny jeho zoubky. Ano, mléčné zoubky vypadají, takže by nemuselo vadit, že se zkazí. Jenže v dutině ústní se vytváří specifické bakteriální prostředí a zůstává tam, i když se zuby vymění, a proto se pak mohou také kazit. 

3. návyky

Děti se učí od nás (samozřejmě úplně ve všem, nejen ve vztahu k jídlu). Opičí se, kopírují nás. A vnímám jako velkou zodpovědnost, co jim předáváme… Není důležité jen to, co jim naservírujeme na talíři. Důležitý je i náš vztah k jídlu.

Myslíte si, že děti nevidí to, že si večer dáte chipsy? Že nevidí, když si potají po obědě dáte čokoládu? Že si nevšimnou, že obědu se skoro nedotknete, ale odpoledne sníte dva dorty? Že se držíte a počítáte kilojouly, abyste náhodou nepřibraly, a jídlo je tak vlastně váš nepřítel? 

To všechno do sebe děti nasávají a podle toho se pak samy chovají. Návyky získané v dětství jsou v nás opravdu hluboce zakořeněné a změnit je dá velkou práci. Proto obézní dítě nemívá hubené rodiče a také, pokud se s obezitou potýkáte v dětství, je pravděpodobné, že vás bude komplikovaný vztah k jídlu provázet i v dospělosti.

4. zdravotní problémy

Mnoho dětí trpí na rýmičky a nachlazení, ekzémy nebo alergie a to vše může být z velké části vyvoláno nevhodnou stravou. Jsem také přesvědčená o tom, že ADHD má jasnou spojitost s konzumací cukru. 

Nedávno jsem se s dětmi dívala na jejich oblíbený pořad „Operace Jau!“ a tam prováděli zajímavý experiment. Deseti dětem dva dny dávaly zdravé jídlo (zelenina, ryby, ovoce, luštěniny) a dva dny nezdravé (hranolky, pizza, muffiny, cola atd). Děti samy měly posoudit, jak se po jídle cítí a co jim více vyhovuje. 

Samozřejmě, že všichni se těšily na nezdravé jídlo, které jim moc chutná, a ošklíbaly se nad zdravými jídly, ALE: Všichni se shodly na tom, že po zdravém jídle se cítily lépe, nebyly tolik unavené a mohly se lépe soustředit na učení, neměly brzy hlad a neměly několikrát během dne chuť na sladkosti. 

A to byly jen dva dny! Už po tak krátké době na sobě děti pozorovaly změny! Co teprve, kdyby tak jedly třeba měsíc?

No jo, ale…

Mnoho lidí se brání, že jinak (rozuměj zdravěji) to nejde a nejčastěji se setkávám s následujícími třemi argumenty…

„Vždyť oni nic nejedí! Vaříme pořád dokola pár jídel, protože nic jiného nechtějí.“

Ano, znám pár dětí, které prostě nejedí, a cokoliv se do nich musí cpát. Těch ale zase tolik není…

Jsem toho názoru, že čokolády, cukrovinky, sušenky, chipsy mají velmi výrazné chutě a jsou hodně sladké / slané, a proto mají děti rády pizzu a hamburgery, protože mají stejně výraznou chuť. 

Není divu, že když jsou děti zvyklé na konzumaci takovýchto jídel, maminky si potom stěžují, že nic moc nechtějí jíst. Obyčejná zeleninová polévka je pro ně naprosto mdlá a nezajímavá, ovoce se jim zdá kyselé a zelenina se musí dlouho kousat… Pokud děti přestanou jíst hodně výrazné chutě, určitě brzy začnou vnímat jemnější chutě a najdou si cestu k novým potravinám. 

Další věc je, že pokud si dáte k svačině balíček sušenek, asi také nebudete mít hlad, až se bude servírovat večeře.

„Vždyť jsi taky jedla bonbony a lízátka, když jsi byla malá a nic se ti nestalo…“

Víte, že kdysi dávno lékaři doporučovali svým pacientům kouřit cigarety? A dnes už to asi v žádné ordinaci neuslyšíte…

A takovou závislost na cukru, jakou jsem měla já, svým dětem opravdu nepřeji.

„On/ona z toho vyroste!“

Tento argument považuji za naprosto mylný. Platí podle mého názoru pro baculatost batolat, která se faldíčku a druhé bradičky zbaví snadno tím, že se začnou více hýbat, chodit a běhat. U desetiletého dítěte, které jako čtyřleté žádný cvalík nebylo, to je ale něco jiného.

Není to lehké?

Já vím, dobrůtky, cukrovinky, limonádky jsou všude kolem a hlavně lákají barevnými reklamami. Nepodléhejte jim. Stačí si uvědomit, že výrobcům, obchodníkům, či prodejním řetězcům nejde o vás ani o vaše děti. Nezajímá je vaše zdraví ani to, jak se cítíte. Zajímá je jen a jen vaše peněženka. Jde jim o zisk a prodej. Neskákejte jim na to! 

• Jíst k snídani sušenky přece není normální.
• Krmit děti čokoládou, protože obsahuje mléko? Tím se přece nestává zdravou potravinou. Navíc to mléko je tam sušené a kromě něj tam najdete spoustu cukru a rostlinných tuků.
• A rodinnou pohodu určitě dokážete navodit mnoha jinými věcmi než bonboniérou.

Barevné obaly, pohádkové postavičky, magnetka pod víčkem, soutěže… to vše v obchodě děti láká. Dopřejete jim vždy to, co si vyberou?

Čtěte etikety

Dívali jste se někdy na složení dobrůtek, které dětem dáváte? Na které ingredience si dát pozor?

1. Většina sladkostí, bonbonů, limonád a sirupů obsahuje glukózovo-fruktózový sirup, který je daleko škodlivější než bílý cukr samotný. Fruktóza je cukr vyskytující se přirozeně v ovoci, ale tam je v ne tak koncentrované podobě a navíc v kombinaci s vlákninou. Pro tělo je velmi škodlivá a zatěžuje játra.

2. Další velký problém dobrůtek jsou tuky, tzv. transtuky, které jsou levné a nekvalitní a najdete je pod pojmem rostlinné tuky úplně ve všem. Ano, to že je něco rostlinné neznamená, že je to zdravé. Tyto transtuky mají na svědomí vysoký cholesterol, zvýšené hodnoty triglyceridů v krvi apod.

3. Lepek je další věcí, která nám neprospívá – zatěžuje střeva. Nejsem zastánce bezlepkové diety, pokud nejste celiak, ale omezit bílou pšeničnou mouku a výrobky z ní, nám všem může jedině prospět. 

4. Kromě toho stabilizátory, barviva, aditiva a éčka jsou z valné většiny uměle vyrobené chemické látky, které nejsou pro naše tělo přirozené. Proto si tělo s nimi tak trochu neví rady a mohou být původcem alergií, ekzémů, časté rýmy atd.

Co říci na závěr? Držím všem rodičům palce, aby si dokázali zachovat zdravý rozum a pomohli dětem vytvořit si zdravý vztah k jídlu.